Modlitby

Modlitby Archives - Zachej.cz

Home

Zachej.cz

Životopisy svatých

Životopisy svatých Archives - Zachej.cz

Články

Články Archives - Zachej.cz

Slovník pojmů

Slovník pojmů Archives - Zachej.cz

Svatá Bernadetta se narodila v roce 1844 v Lurdech ve Francii v chudé, ale zbožné rodině. Měla chatrné zdraví a kvůli svému prostému původu byla často přehlížena, ale bylo jí pouhých 14 let, když v roce 1858 zažila v jeskyni Massabielle sérii mariánských zjevení. Panna Maria se jí zjevila 18krát a žádala ji o modlitbu, pokání a stavbu kaple. Když Bernadetta předávala poselství Panny Marie, čelila skepsi, výslechům a veřejné kontrole. Přesto zůstala ve svém svědectví pokorná a pevná. Později Bernadetta vstoupila do řádu Milosrdných sester v Nevers a žila skrytým životem plným služby a utrpení. Zemřela v roce 1879 ve věku 35 let. Dnes jsou Lurdy jedním z nejnavštěvovanějších poutních míst na světě a tichá víra svaté Bernadetty se stále dotýká srdcí napříč generacemi.



Praktické lekce:



Lekce 1: Zůstaňte věrní, i když vás nikdo nebere vážně: Bernadetta byla odmítána jako nedůležitá a nevzdělaná, přesto se pevně držela pravdy. Na pracovišti nebo v osobním životě se nevzdávejte konání toho, co je správné, jen proto, že ostatní zpochybňují vaši hodnotu nebo příběh.



Lekce 2: Nečekejte, až budete dokonalí, abyste mohli říci Bohu ano: Bernadetta byla nemocná, chudá a ve škole ji považovali za pomalou, ale přesto velkoryse odpověděla na Boží volání. V každodenním životě to znamená ukázat se ve službě své rodině, komunitě nebo farnosti, i když se cítíte nedostateční.



Lekce 3: Vytvářejte jednoduchá místa pro modlitbu: Bernadetta se často modlila v tichosti v jeskyni. Můžete následovat jejího příkladu a vyhradit si doma tichý koutek pro modlitbu nebo chvíle rozjímání, i kdyby to mělo být jen pět minut denně.

Svatá Bernadetta Soubirousová – životopis

Svatý Paternus se narodil kolem konce 5. století v Poitiers ve Francii ve zbožné křesťanské rodině. Cítil se být povolán ke svatému životu, stal se mnichem a později poustevníkem a hledal ticho a prostotu, aby prohloubil svůj vztah s Bohem. Jeho moudrost a ctnost ho nakonec přivedly ke jmenování biskupem v Avranches v Normandii. Jako biskup se neúnavně snažil evangelizovat venkovské obyvatelstvo, čelit pohanským praktikám a budovat křesťanská společenství zakořeněná v lásce a kázni. Ačkoli toužil po samotě, své povinnosti přijímal s pokorou a oddaností. Svatý Paternus zemřel kolem roku 565 a je připomínán jako pastýř, který spojoval hlubokou modlitbu s neúnavnou pastorační péčí.



Praktické lekce:



Lekce 1: Paternus si cenil ticha, aby mohl naslouchat Božímu hlasu. V moderním životě si denně vyhraďte čas na ztišení &#8211; ať už je to ranní procházka, vypnutí telefonu nebo tichá modlitba před spaním -, abyste se znovu spojili s Bohem a nalezli jasnost.



Lekce 2: Řekněte ano nečekaným povinnostem: Paternus sice dával přednost samotě, ale když byl povolán, přijal vedoucí funkci. Buďte otevření přijímat nové role v rodině, církvi nebo na pracovišti, zejména když ostatní potřebují vaše dary &#8211; i když je to mimo vaši komfortní zónu.



Lekce 3: Žijte svou víru v každodenních interakcích: Paternus jako biskup vyučoval víře prostřednictvím jednoduchých osobních setkání. Vy můžete dělat totéž &#8211; povzbuzovat někoho, kdo se potýká s problémy, modlit se s přítelem nebo přirozeně sdílet svou víru v každodenním rozhovoru.

Svatý Paternus – životopis

Svatí Tiburcius, Valerián a Maximus byli křesťanští mučedníci ze třetího století, kdy Římská říše brutálně pronásledovala prvotní církev. Valerián, římský šlechtic, byl manželem svaté Cecílie. Díky jejímu svědectví konvertoval ke křesťanství a po něm i jeho bratr Tiburcius. Oba se věnovali pohřbívání těl mučedníků a péči o pronásledované věřící, což se trestalo smrtí. Maximus, římský voják pověřený jejich ochranou, byl dojat jejich vírou a odvahou. I on se obrátil a prohlásil, že věří v Krista.



Všichni tři byli zatčeni a odmítli se vzdát své víry. Po krutém mučení byli popraveni &#8211; Maximus bitím, Tiburtius a Valerián stětím. Jejich společné mučednictví odhaluje proměňující sílu křesťanského svědectví a odvahu, kterou lze nalézt v životě podle evangelia až do smrti. Jejich památka je uctívána jako svědectví víry žité odvážně a s láskou k Bohu a bližnímu.



Praktické lekce:



Lekce 1: Praktické příklady: Nechť vaše víra ovlivňuje vaše vztahy: Valeriánovo obrácení přišlo díky tichému a vytrvalému svědectví jeho ženy, svaté Cecílie. Záměrně dbejte na to, jak žijete svou víru doma &#8211; může to hluboce ovlivnit srdce rodiny a přátel.



Lekce 2: Odvážně sloužte zranitelným: Tiburcius a Valerián riskovali vše, aby se postarali o pronásledované křesťany. Dnes to můžete žít tak, že budete pomáhat těm, kteří jsou přehlíženi &#8211; navštívíte někoho, kdo je osamělý, zastanete se někoho, s kým se špatně zachází, nebo podpoříte ty, kteří trpí nespravedlností.



Lekce 3: Dejte druhým najevo svou odvahu: Maximus, římský voják, se stal křesťanem, protože v Tiburtiovi a Valeriánovi viděl skutečnou odvahu. Neskrývejte své přesvědčení. Jednoduché skutky &#8211; udělat znamení kříže na veřejnosti, modlit se před jídlem nebo stát si za svými morálními zásadami &#8211; mohou inspirovat více, než si myslíte.

Svatí Tiburcius, Valerián a Maximus – životopis

Svatý Stanislav se narodil v roce 1030 nedaleko Krakova v Polsku ve šlechtické a zbožné katolické rodině. Poté, co získal vzdělání v kanonickém právu a teologii v Paříži, se vrátil do Polska, kde byl vysvěcen na kněze a nakonec v roce 1072 jmenován krakovským biskupem. Jako biskup se Stanislav proslavil odvážnými kázáními, obranou církevních práv a péčí o chudé. Vystupoval proti korupci a nespravedlnosti &#8211; a to i tehdy, když ji páchal sám král.



Stanislavova neohrožená opozice vůči králi Boleslavovi II., který se stával stále tyranštějším, vedla k hlubokému konfliktu. Když se král dopustil těžkých veřejných hříchů, Stanislav ho exkomunikoval a odmítl mu dovolit, aby nadále vládl bez pokání. V odvetě nechal král Stanislava v roce 1079 zavraždit, když sloužil mši. Jeho mučednická smrt vyvolala veřejné pobouření a král byl nakonec sesazen. Svatý Stanislav se stal národním hrdinou a nyní je jedním z polských patronů.



Praktické lekce:



Lekce 1: Stanislav se postavil zkorumpovanému králi z lásky k pravdě a spravedlnosti. V každodenním životě to znamená klidně mluvit proti pomluvám v práci, nečestným praktikám nebo špatnému zacházení s druhými &#8211; i když je to nepříjemné.



Lekce 2: Chraňte zranitelné: Jako biskup se zastával chudých a utlačovaných. Jeho příkladu můžete následovat tím, že se stanete dobrovolníkem v útulku, pomůžete spolupracovníkovi v nesnázích nebo svým časem či penězi podpoříte etické záležitosti.



Lekce 3: Žijte svou víru veřejně: Stanislav neskrýval své přesvědčení, aby se vyhnul konfliktům. V dnešním světě to může být tak jednoduché, jako udělat znamení kříže před jídlem na veřejnosti, s úctou se podělit o své přesvědčení, když jste o to požádáni, nebo si stát pevně za svými morálními rozhodnutími doma nebo na pracovišti.

Svatý Stanislav – životopis

Svatá Magdalena z Canossy se narodila v roce 1774 ve šlechtické rodině ve Veroně v Itálii. Ačkoli zažila privilegia, její raný život byl poznamenán osobním utrpením, včetně smrti jejího otce a opuštění matkou. Tyto zkoušky prohloubily její soucit s chudými a inspirovaly ji k tomu, aby zasvětila svůj život službě potřebným. Odmítla život v přepychu, opustila rodinný palác a začala pracovat mezi nemocnými, chudými a nevzdělanými lidmi. V roce 1808 založila Dcery milosrdenství, řeholní institut zaměřený na vzdělávání, zdravotní péči a duchovní formaci, zejména dívek a žen. Její práce se rozšířila po celé Itálii a její poslání zdůrazňovalo lásku v akci &#8211; nabízení důstojnosti, soucitu a víry těm nejzranitelnějším. Zemřela v roce 1835 a její odkaz pokračuje prostřednictvím sester kanosiánek po celém světě.



Praktické lekce:



Lekce 1: Použijte bolest z minulosti, abyste pomohli druhým: Magdaléna nedovolila, aby ji osobní utrpení zatrpklo &#8211; naopak, učinilo ji soucitnější. Pokud jste se potýkali s těžkostmi, zvažte, zda byste neměli být mentorem někomu, kdo se ocitl v podobné situaci, nebo se přihlaste jako dobrovolník tam, kde vaše zkušenosti mohou přinést uzdravení.



Lekce 2: Najděte si čas na místní službu: Magdaléna zpočátku necestovala daleko &#8211; začala pracovat ve svém okolí. Hledejte příležitosti v blízkosti svého domova: pomáhejte v potravinové spižírně, doučujte ohrožené studenty nebo podpořte místní těhotenské centrum.



Lekce 3: Veďte pomocí činů, ne jen mluvením: Magdaléna o charitě jen nemluvila &#8211; ona ji žila. Dnes to může znamenat, že se podíváte na staršího souseda, nabídnete odvoz někomu, kdo nemá auto, nebo připravíte jídlo pro rodinu v krizi.

Svatá Magdalena z Canossy – životopis

Svatá Kasilda se narodila v 11. století v muslimské šlechtické rodině v Toledu ve Španělsku. Vyrůstala na královském dvoře a byla obklopena privilegiem a přepychem. Přesto Kasilda již od mládí projevovala hluboký soucit s křesťanskými vězni. Tajně jim pašovala chléb a další potřebné věci &#8211; riskovala svou bezpečnost, aby se postarala o ty, kteří to potřebovali. Podle tradice se jídlo, které nesla, při konfrontaci se strážemi zázračně proměnilo v květiny a ochránilo ji před trestem.



Ačkoli Kasilda vyrůstala v muslimské domácnosti, setkání s křesťanskou charitou a svědectvím pohnulo jejím srdcem. Nakonec onemocněla a vydala se do křesťanského města San Vicente, kde hledala uzdravení u svatého pramene. Tam nalezla nejen fyzické uzdravení, ale také duchovní proměnu. Konvertovala ke křesťanství a nechala se pokřtít. Poté se rozhodla pro prostý a zbožný život a po zbytek života žila jako poustevnice poblíž léčivého pramene. Svatá Kasilda zemřela pokojně a je připomínána pro svou dobročinnost, pokoru a tichou svatost.



Praktické lekce:



Lekce 1: Pomáhejte tiše a důsledně: Kasilda nečekala na vhodný okamžik ani na uznání &#8211; pomáhala, když viděla, že je to potřeba. Dnes to může znamenat přinést jídlo nemocnému příteli, nenápadně darovat někomu v krizi nebo nabídnout vlídná slova, když se někdo cítí zapomenutý.



Lekce 2: Buďte otevření změnám: Kasildino obrácení přišlo v pozdějším věku a díky utrpení. Pokud procházíte těžkým obdobím, využijte ho jako příležitost k růstu ve víře nebo k přehodnocení toho, na čem skutečně záleží. Nikdy není pozdě změnit směr nebo prohloubit svůj vztah s Bohem.



Lekce 3: Najděte si čas na ztišení a modlitbu: Kasilda si po svém obrácení vybrala samotu a rozjímání. V našem rychlém životě to může znamenat vypnout na 15 minut telefon a modlit se, jít na tichou procházku nebo si doma vytvořit malý prostor pro duchovní četbu a klid.

Svatá Kasilda – životopis

Julie Billiartová se narodila v roce 1751 v Cuvilly ve Francii. Od mládí projevovala hlubokou lásku k Bohu a touhu učit víře, dokonce se naučila nazpaměť katechismus dříve, než uměla číst. Ve 22 letech ochrnula po traumatické události, což jí vydrželo přes 20 let. Během bouřlivých událostí Francouzské revoluce tajně katechizovala děti a pomáhala chránit pronásledované kněze. V roce 1804 se jí zázračně vrátila schopnost chodit. Téhož roku spoluzaložila Kongregaci sester Notre Dame de Namur, která se věnovala vzdělávání chudých a marginalizovaných dětí. Svatá Julie strávila zbytek života budováním škol a šířením víry po celé Francii a Belgii. Zemřela v roce 1816 a její radostná důvěra v Boha jí vynesla titul „usměvavá světice“.



Praktické lekce:



Lekce 1: I když byla ochromena a čelila politickému chaosu, zachovala si veselého ducha. V každodenním životě se snažte vnášet radost do své každodennosti &#8211; i úsměv nebo vlídné slovo může někomu jinému zlepšit den.



Lekce 2: Učte s tím, co máte: Julie učila víru, i když byla upoutána na lůžko. Ke sdílení víry nepotřebujete učebnu ani titul &#8211; k předávání toho, na čem záleží, využijte sociální sítě, rozhovory u večeře nebo pohádky před spaním.



Lekce 3: Pomáhejte těm, kteří jsou na okraji společnosti: Její prioritou bylo vzdělávání chudých. Hledejte způsoby, jak dnes podpořit komunity, které nemají dostatečnou péči &#8211; buďte dobrovolníkem ve škole, darujte školní pomůcky nebo se staňte mentorem někomu, kdo potřebuje poradenství.

Svatá Julie Billiartová – životopis

Svatý Jan Křtitel de La Salle se narodil v roce 1651 v Remeši ve Francii v bohaté rodině. Ačkoli byl vysvěcen na kněze, jeho život se dramaticky změnil, když pocítil povolání zlepšit vzdělání chudých dětí. Vzdal se svého bohatství, přestěhoval se k učitelům, které vychovával, a plně se věnoval poslání formovat vychovatele i žáky v lásce ke Kristu. V roce 1680 založil Institut bratří křesťanských škol a stal se průkopníkem metod vedení tříd, výuky v lidovém jazyce a péče o duchovní a osobní rozvoj žáků. Navzdory odporu tradičnějších škol a neustálým finančním potížím zůstal svatý Jan Křtitel de La Salle odhodlán učinit vzdělávání dostupným, respektovaným a zaměřeným na víru. Zemřel v roce 1719 a jeho vliv žije dál prostřednictvím tisíců škol a pedagogů, kteří jdou v jeho stopách.



Praktické lekce:



Lekce 1: Investujte do mladých lidí: De La Salle věřil, že je třeba vzdělávat celé dítě &#8211; akademicky, duchovně i morálně. Dobrovolně se věnujte doučování, mentorování dospívajících nebo podpoře vzdělávacích programů ve vaší farnosti či komunitě.



Lekce 2: Žijte jednoduše a cílevědomě: Vzdal se bohatého života, aby sloužil druhým. Najděte způsoby, jak zjednodušit svůj životní styl &#8211; zrušte nepoužívané předplatné, darujte nepoužívané oblečení nebo utrácejte méně za nepotřebné věci &#8211; a zaměřte svůj čas a zdroje na to, na čem skutečně záleží.



Lekce 3: Buďte trpělivým učitelem: Ať už jste rodič, učitel nebo spolupracovník, neustále učíte svým příkladem. Věnujte čas laskavému vysvětlování, naslouchejte, než začnete opravovat, a pamatujte, že váš klid a povzbuzení mohou mít trvalý dopad.

Svatý Jan Křtitel de La Salle – životopis

Svatý Izidor ze Sevilly se narodil kolem roku 560 n. l. v Cartageně ve Španělsku ve zbožné a vzdělané rodině. Po svém bratrovi se stal sevillským biskupem a stal se jedním z nejvlivnějších učenců raného středověku. Uvědomoval si důležitost vzdělání pro zachování víry a budování stabilní společnosti, a proto neúnavně pracoval na zakládání škol a podpoře vzdělanosti mezi duchovními i laiky. Jeho nejslavnější dílo, Etymologiae, bylo ranou encyklopedií, která shromáždila a uchovala staletí klasických a křesťanských znalostí. Izidor, nadaný učitel a správce, hrál také klíčovou roli při sjednocování církve ve Španělsku a prosazování liturgické a doktrinální reformy. Zemřel v roce 636 n. l. a později byl jmenován doktorem církve.



Praktické lekce:



Lekce 1: Udělejte si čas na učení každý den: Izidor, který shromažďoval vědomosti, aby posílil Církev, můžeme i my vyvinout malé úsilí, abychom rozšířili své znalosti &#8211; přečíst si několik stránek Písma, poslechnout si katolický podcast nebo se během každodenní rutiny dozvědět více o církevním učení.



Lekce 2: Moudře používejte technologie: Izidor nám jako patron internetu připomíná, abychom digitální nástroje používali k dobrému. Vybírejte si povzbuzující, vzdělávací nebo víru posilující obsah a vyhýbejte se tomu, co rozptyluje nebo rozděluje. Stanovte si omezení, která podporují klid a přítomnost v každodenním životě.



Lekce 3: Veďte s jasností a laskavostí: Izidor reformoval a sjednotil svou diecézi tím, že učil jasně a vedl soucitně. Na pracovišti, doma nebo ve službě buďte tím, kdo komunikuje přímo, dobře naslouchá a usiluje o jednotu prostřednictvím porozumění.

Svatý Izidor – životopis

Svatý Richard z Wyche se narodil kolem roku 1197 v Droitwichi (tehdy zvaném Wyche) v Anglii. V mládí osiřel, pracoval na farmě svého bratra a poté studoval v Oxfordu, Paříži a Boloni. Byl známý svou pokorou, inteligencí a oddaností církvi, stal se kancléřem Oxfordské univerzity a později kancléřem canterburského arcibiskupa Edmunda z Abingdonu. Po letech služby byl Richard zvolen biskupem v Chichesteru, ačkoli král Jindřich III. zpočátku odmítal jeho jmenování uznat. Richard se nenechal odradit a sloužil diecézi ve vyhnanství, dokud papež nepotvrdil jeho postavení. Jako biskup žil prostě, navštěvoval všechny farnosti ve své diecézi, reformoval chování duchovních a staral se o chudé. Zemřel v roce 1253 při kázání na křížové výpravě a o pouhých devět let později byl kanonizován.



Praktické lekce:



Lekce 1: Žijte čestně, i když je to nepopulární: Richard zůstal věrný svému povolání navzdory politickému tlaku a královskému odporu. V práci nebo ve škole si pevně stůjte za svými hodnotami, i když vás to bude stát postavení nebo uznání.



Lekce 2: Zůstaň disciplinovaný v maličkostech: Richard se pravidelně postil, denně se modlil a přispíval chudým. Jeho příkladu můžete následovat tím, že se zavážete k důsledné každodenní rutině &#8211; například vyhradit si čas na modlitbu, stanovit si rozpočet na dobročinné dary nebo omezit rozptýlení, jako jsou sociální sítě.



Lekce 3: Sloužte lidem, které máte před sebou: Jako biskup cestoval pěšky, aby navštívil i ty nejmenší a nejchudší farnosti. V moderním životě to znamená být přítomen lidem kolem sebe &#8211; zkontrolovat spolupracovníky, podpořit přítele v nesnázích nebo být skutečně pozorný doma.

Svatý Richard – životopis

Svatý František z Pauly se narodil v roce 1416 ve městě Paula v jižní Itálii. Od mládí ho přitahoval život v samotě, modlitba a pokání. V pouhých 13 letech žil v jeskyni nedaleko svého rodného města a přijal poustevnický život s radikální prostotou a oddaností Bohu. Časem jeho svatost přitahovala i další lidi a vytvořilo se kolem něj malé společenství. To vedlo k založení minoritů, řeholního řádu oddaného pokoře, askezi a lásce k chudým. Ačkoli se František vyhýbal světským záležitostem, stal se důvěryhodným rádcem králů a papežů a vždy se zasazoval o mír a duchovní blaho duší. František, známý svými zázraky a prorockým vhledem, se dožil 91 let a zemřel v roce 1507. Je připomínán jako pokorný muž, který si vybral nejnižší místo a žil jen pro Boha.



Praktické lekce:



Lekce 1: Zjednodušte si život: František z Pauly žil jen s tím, co bylo nezbytné. V moderním životě to může znamenat, že si uklidíte domácnost, omezíte čas strávený u obrazovek nebo dáte přednost času strávenému s rodinou před neustálým zaneprázdněním.



Lekce 2: Využívejte svůj vliv pro dobro: František byl sice poustevník, ale nevyhýbal se ani tomu, aby v případě potřeby radil králům. Ať už jde o povzbuzování přítele, mentorování kolegy nebo hlasování podle svých hodnot, využijte svůj hlas k prosazování pravdy a míru.



Lekce 3: Buďte tiše štědří: František se vyhýbal uznání, ale neustále pomáhal druhým. Dnes to může vypadat tak, že někomu uděláte neviditelnou laskavost, soukromě se za něj pomodlíte nebo anonymně podpoříte charitativní organizaci. Nechejte se vést pokorou při dávání.

Svatý František z Pauly – životopis

Přečtěte si zamyšlení Maury Roan McKeeganové o tom, proč je důležité učit děti odpouštět.



Neboť jestliže odpustíte lidem jejich poklesky, odpustí i vám váš nebeský Otec. Jestliže však neodpustíte lidem, ani váš Otec vám neodpustí vaše hříchy. (Mt 6,14–15)



Když přemýšlíme o tom, jak se dostat do nebe, mnohé napadne důležitost pokání. Víme, že musíme říct: „Je mi to líto,“ a učíme to i děti. Někdy se ale při zdůrazňování pokání zapomíná na druhou stranu – odpuštění. Jak nám připomíná evangelium, nestačí litovat jen své vlastní hříchy – máme také odpouštět druhým, pokud chceme, aby Bůh odpustil nám. A protože milujeme své děti a chceme jim zajistit nebe, musíme je nejen naučit lítosti, ale také odpuštění.



Jak pomáháme dětem naučit se odpouštět? Učíme je zavázat si tkaničky, obléknout tričko nebo si vyčistit zuby – tyto praktické lekce mají jasné kroky. Jakmile se je naučí, nemusíme je učit znovu. Ale odpuštění? To je nekončící proces. I my dospělí se znovu a znovu učíme odpouštět. Je to lekce na celý život.



Existují určité konkrétní věci, které dětem mohou pomoci naučit se odpouštět. Mezi nimi je i svátost smíření. Nic nám neposkytne lepší pochopení milosrdenství než skutečný účinek milosti v našich životech. A kromě svátostné milosti existuje i několik dalších nápadů:



<h3 class="wp-block-heading">1. Učte děti říkat: „Odpouštím ti,“ když někdo řekne: „Je mi to líto.“</h3>



Na slovech záleží. Ježíš je Boží Slovo – a my máme možnost Ho napodobovat slovy, která říkáme. Naše kultura zdůrazňuje výrazy jako „prosím“ nebo „děkuji“, ale už méně se učíme správně odpovídat. Když někdo řekne „děkuji“, odpovědi bývají „v pohodě“, „jo“, „OK“, „hmmm“. Ale tyto odpovědi nenesou stejný význam jako třeba „nemáš zač“ nebo „rádo se stalo“.



Podobně je to i s omluvami. Když někdo řekne: „Je mi to líto,“ často slyšíme odpověď typu „to je v pořádku“ nebo jen pokývnutí hlavou. Ale často chybí odpověď, která znamená nejvíc: „Odpouštím ti.“ Žádná jiná odpověď nemá tak hluboký význam jako tato dvě slova. Je to jednoduchá, ale silná fráze – mocná lekce pro děti, aby říkaly: „Odpouštím ti,“ když někdo projeví lítost.



Nemůžeme je však nutit, aby říkaly něco, čemu samy nevěří (nebo abychom je nutili lhát), takže nakonec je to na nich. Ale můžeme je povzbuzovat a vysvětlovat jim, proč jsou pokání a odpuštění důležité. Můžeme s nimi sdílet Ježíšova slova o odpuštění a modlit se, aby se naučily odpouštět. Můžeme jim říct, že to nebude vždy snadné, ale že když to udělají upřímně, vyhrají boj proti nepříteli duší. A časem překonají pokušení odmítnout odpuštění a vysloví slova, která je těžké říct. Sami můžeme tato slova používat jako vzor pro děti i ostatní, kdykoli se naskytne příležitost.



<h3 class="wp-block-heading">2. Dejte jim druhou šanci (třetí, čtvrtou nebo sedmdesátou sedmou)</h3>



Před několika měsíci jsem seděla s dětmi na mši za jednou maminkou, která tam byla se svými dětmi. Byla očividně unavená a podrážděná chováním svého nejmladšího syna. V jednu chvíli ho pokárala, že lezl po lavici, a řekla mu, že po mši nedostane koblihu. „Prosím, mami,“ zašeptal zoufale, „prosím, budu už hodný! Prosím!“ Očividně litoval, ale jeho matka zůstala tvrdá. Řekla, že už nemá šanci, protože se choval příliš zle.



Nechtěla jsem je poslouchat – raději bych se soustředila na oltář – ale tahle scéna se odehrávala přímo přede mnou. Nechci tu maminku soudit – vím, jaké to je být vyčerpaná a podrážděná. Ale z pohledu třetí osoby – dítě se nechovalo tak hrozně, jen dětinsky – a myslím, že by bylo šťastnější, kdyby mu odpustila a dala druhou šanci. V duchu jsem jí říkala: „Dej mu ještě šanci!“ Nejen kvůli dítěti – ale i kvůli sobě. Mohla najít větší pokoj v milosrdenství než ve zlosti. Bůh nám dává znovu a znovu příležitost napravit se po tom, co jsme Ho zranili. A stejně tak i my můžeme prokazovat toto milosrdenství svým dětem – obzvlášť během mše, kde je tak důležité učit se pozitivním emocím.



U nás doma, když dám dítěti druhou šanci, často řeknu něco jako: „No, protože je neděle, den milosrdenství, smiluji se nad tebou a dám ti druhou šanci.“ Nebo: „Bůh je k nám vždycky milosrdný, proto i já ti ukážu stejné milosrdenství.“ Jedno z mých mladších dětí se podle toho naučilo říkat: „Dáš mi další šanci, když je dnes den milosrdenství?“ A vždycky se pak na sebe usmějeme. Když necháme odpuštění a milosrdenství volně plynout, všechno jde snáz. (A děti tak budou vyrůstat s vědomím, že i ony mají být lepší.)



<h3 class="wp-block-heading">3. Nechte je odpouštět druhým</h3>



Důležité je vědět, že děti se učí nejen tím, co říkáme, ale ještě více tím, co děláme. Možná nemáme často šanci ukázat dětem, jak odpouštíme velké urážky – ale život nám dává mnoho příležitostí ukázat jim, jak odpouštíme v malých věcech.



Před několika měsíci jsem jela s dětmi v autě, když jeden řidič udělal nebezpečný manévr a mohl způsobit nehodu. Auto jsem naštěstí zvládla, ale naštvaně jsem poznamenala, že ten řidič „je idiot“. Uprostřed hněvu na člověka, který nás ohrozil, mi Duch Svatý připomněl, že je to příležitost ukázat dětem lepší reakci. Zhluboka jsem se nadechla a řekla něco jako: „Jsem opravdu naštvaná, že nás ohrozil, ale neměla jsem ho tak nazvat. Co jsem měla udělat, je modlit se za něj. Tak to teď udělám. Pane, prosím, pomoz tomu člověku být lepším řidičem. Odpouštím mu a prosím tě, ať ho i ostatní ochráníš na cestách.“



Ne vždycky to zvládnu, ale když se naskytne příležitost, můžu říct, že děti opravdu vnímají, co říkáte. Když je na vás pokladník v obchodě hrubý, když vás někdo předběhne ve frontě, nebo když vám přítel řekne něco bolestivého – všechny tyto těžké chvíle se mohou stát vzpomínkami, které si děti odnesou. A když zareagujeme správně, pomůže jim to jednou odpouštět i ve vlastním životě.



Pokud se děti naučí od nás říkat: „Odpouštím ti,“ dávat druhou šanci, odpouštět a modlit se za ty, kdo je zranili, pak mohou šířit toto světlo dál. Každé úsilí, kterým přinášíme odpuštění druhým, nese ovoce – nejen v přítomnosti, ale i pro budoucí generace. Každý z nás se musí snažit odpouštět křivdy a modlit se, aby i nám Bůh odpustil ty naše.



Buďte k sobě navzájem laskaví a milosrdní, odpouštějte si navzájem, jako i vám odpustil Bůh v Kristu!

3 jednoduché kroky, jak naučit děti odpouštět

Ať na mě sestoupí Otec, Syn a Duch Svatý, celá Nejsvětější Trojice. Ať mi přijdou na pomoc Neposkvrněná Panna Maria, sedm archandělů, kteří stojí před Božím trůnem, všechny andělské sbory i všichni svatí v nebi. Pane, zahrň mě svou péčí, proměň mě, naplň mě, použij si mě. Zažeň ode mě všechny síly zla, znič je a zahub je, abych mohl zůstat ve zdraví a konat dobro.



Chraň mě před kletbou, čarami, černou magií, černými mšemi, proklínáním, svázáním, uhranutím a očarováním, ďábelským sužováním a posedlostí, upadnutím do moci ďábla, před veškerým zlem, hříchem, žádostivostí, závistí, žárlivostí, falší, tělesnými i duševními nemocemi, morálním i duchovním zkažením, způsobeným ďáblem. Spal všechna tato zla v pekelném ohni, aby už více netrápila mě ani žádné jiné stvoření.



Ve jménu Ježíše Krista, našeho Spasitele, skrze jeho slavný Kříž, na přímluvu Neposkvrněné Panny Marie a mocí všemohoucího Boha přikazuji všem nečistým duchům, aby mě ihned opustili, aby definitivně ode mne odstoupili do věčného pekla, spoutáni řetězy skrze svatého Michaela archanděla, svatého Gabriela archanděla, svatého Rafaela archanděla a naše strážné anděly, rozdrceni patou Nejsvětější a Neposkvrněné Panny Marie. Amen.

Modlitba za uzdravení z nemocí způsobených působením Zlého

Apokalypsa, nazývaná také Zjevení svatého Jana, je poslední kniha Nového zákona, která je tradičně připisována apoštolu Janovi. Tato kniha je bohatá na symboly, alegorie a obrazy a nabízí prorocký vhled do budoucnosti, včetně mnoha zkoušek, kterým budou Kristovi následovníci čelit, a jejich konečného vítězství nad Satanem a silami Antikrista.



Hlavním účelem Apokalypsy bylo povzbudit pronásledované křesťany v době, kdy byla církev pod velkým útlakem. Kniha předpovídá pád Říma a konečné vítězství Krista a jeho Církve, a poskytuje tak věřícím naději a útěchu.



Kromě prorockých předpovědí utrpení a triumfu popisuje Apokalypsa také slávu nebeského Jeruzaléma, který představuje konečný cíl a odměnu pro věřící. Tato eschatologická vize poskytuje pohled na konečné shledání lidí s Bohem v nebeském království.



Pro Apokalypsu jsou charakteristické chvalozpěvy, které odrážejí nebeskou liturgii, a jejím obsahem je i přímluva „svědků“, kteří byli zabiti pro své svědectví o Ježíši. Církev na zemi se v těchto chválách a prosbách sjednocuje a vyjadřuje víru a naději i uprostřed zkoušek.



Etymologicky pochází slovo „apokalypsa“ z řeckého „apokalypsis“, což znamená „odhalení“ nebo „zjevení“. Ačkoli je Apokalypsa křesťanským dílem, patří do širší kategorie literatury, která se zabývá eschatologickými tématy a byla oblíbená mezi Židy v prvním století před Kristem a po něm.



Zdroj: catholicculture.org / newadvent.org / katechismus

Apokalypsa – co to je?

Bože, Stvořiteli a Ochránce lidského rodu, tys stvořil člověka ke svému obrazu a svou křestní milostí jsi mu obdivuhodně navrátil jeho důstojnost. Shlédni na mě, svého služebníka, a vyslyš mé prosby. Prosím tě, dej, ať ve mně zazáří jas tvé slávy, abych tě po překonání všeho útlaku, strachu a hrůzy mohl s pokojem mysli i ducha chválit spolu se svými bratry ve tvé Církvi. Skrze Krista, našeho Pána. Amen.

Prosebná modlitba k Bohu Otci

Každý den po devět po sobě jdoucích dní se modlíme následující modlitbu:



Drahá svatá Bernadetta, vyvolená všemohoucím Bohem jako kanál jeho milostí a požehnání! Díky své pokorné poslušnosti a prosbám naší blahoslavené Matky Marie jsi pro nás získala zázračnou vodu duchovního a tělesného uzdravení.



Prosíme tě, abys vyslyšela naše prosebné modlitby, abychom byli uzdraveni ze svých duchovních i tělesných nedokonalostí.



Vlož naše prosby do rukou naší svaté Matky Marie, aby je mohla položit k nohám svého milovaného Syna, našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista, aby na nás shlédla s milosrdenstvím a soucitem: (předložte svou prosbu).



Pomoz nám, drahá svatá Bernadetto, následovat tvůj příklad, abychom bez ohledu na vlastní bolest a utrpení vždy pamatovali na potřeby druhých, zvláště těch, jejichž utrpení je větší než naše.



Když očekáváme Boží milosrdenství, připomeň nám, abychom obětovali svou bolest a utrpení za obrácení hříšníků a jako zadostiučinění za hříchy a rouhání lidstva.



Oroduj za nás, abychom stejně jako ty byli vždy poslušní vůle našeho nebeského Otce a abychom svými modlitbami a pokorou přinášeli útěchu Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu a Neposkvrněnému Srdci Panny Marie, která byla tak těžce zraněna našimi hříchy.



Svatá Bernadeto z Lurd, oroduj za nás. Amen.



Zdroj: stbernadetteusa.org

Kategorie