Modlitby

Modlitby Archives - Zachej.cz

Home

Zachej.cz

Životopisy svatých

Životopisy svatých Archives - Zachej.cz

Články

Články Archives - Zachej.cz

Slovník pojmů

Slovník pojmů Archives - Zachej.cz

Breviář, známý také jako Liturgie hodin, je základní formou veřejné modlitby katolické církve. Tato sbírka modliteb, chvalozpěvů, žalmů a čtení je určena k posvěcení každého dne chválou Boha. Liturgie hodin je považována za rozšíření slavení eucharistie a je určena všem věřícím &#8211; duchovním, řeholníkům i laikům.



Historické a teologické pozadí



Liturgie hodin proniká do každodenního života věřících tajemství Krista, jeho vtělení a Velikonoc. Tímto způsobem se každodenní čas posvěcuje chválou Boha. Toto slavení je věrné apoštolské výzvě „modlete se bez přestání“ a má posvětit celý průběh dne a noci chválou Boha. Když se liturgie hodin slaví způsobem schváleným církví, stává se hlasem církve, která se přimlouvá u Krista a spolu s ním se modlí k Otci.



Účast věřících



Liturgie hodin se má stát modlitbou celého Božího lidu. Kristus prostřednictvím své církve pokračuje v kněžském úřadu a každý se jí účastní podle své role v církvi a podle okolností svého života. Kněží jsou povoláni k vytrvalé modlitbě a službě slova, řeholníci a řeholnice se modlí na základě charismatu svého zasvěceného života a všichni věřící podle svých možností. Duchovní pastýři by měli dbát na to, aby se v kostele společně slavily hlavní posvátné hodiny, zejména nešpory. Laici jsou povzbuzováni, aby se posvátné oficium modlili společně s kněžími nebo sami.



Struktura a obsah



Liturgie hodin se skládá především ze žalmů, které jsou doprovázeny hymny, čteními a dalšími modlitbami a antifonami. Hymny a litanické prosby začleňují modlitbu žalmů do církevního roku a vyjadřují symboliku denní hodiny a liturgického období nebo svátku. Čtení z Božího slova a z Otců a učitelů duchovního života odhalují smysl slaveného tajemství, pomáhají porozumět žalmům a připravují na tichou modlitbu. Lectio divina, při níž se čte a rozjímá Boží slovo, aby se stalo modlitbou, je tedy zakořeněna v liturgickém slavení.



Význam a praxe



Slavení liturgie hodin vyžaduje naladění hlasu na modlící se srdce a získání úplnějšího liturgického a biblického vzdělání, zejména pokud jde o žalmy. Tato praxe nevylučuje různé pobožnosti Božího lidu, ale vyžaduje je jako doplněk, zejména adoraci a kult Nejsvětější svátosti oltářní.



Liturgie hodin, podobně jako mnoho jiných forem kanonických hodin, představuje oficiální soubor modliteb, které „označují hodiny každého dne a posvěcují den modlitbou“. Tento soubor modliteb, který byl promulgován k používání v roce 1971, nahradil předchozí Breviarium Romanum. Spolu se mší svatou tvoří veřejnou modlitbu církve, přičemž křesťané západní i východní tradice slaví kanonické hodiny v různých formách a pod různými názvy.



Breviář je tedy kniha obsahující modlitby, hymny, žalmy a čtení, které tvoří liturgii hodin &#8211; oficiální modlitbu katolické církve, která posvěcuje každý den a prostupuje každodenním životem věřících.



Zdroj: Katechismus / Wikipedia / thesacredheart.com / stboniface-lunenburg.org

Breviář / Liturgie hodin – co to je?

Dobrý svatý Gerarde, mocný přímluvče u Boha, i v naší době konáš pro lidi zázraky. Vzývám tě a prosím o tvou pomoc. Ty jsi vždy plnil Boží plány na zemi, pomoz i mně, abych vždy hledal a plnil svatou Boží vůli. Prosím Pána života, od něhož pochází každé mateřství, aby mě učinil plodnou, abych mohla vychovávat Bohu děti v tomto životě a dědice jeho slavného království v budoucím světě. Amen.

Modlitba matky za mateřství ke svatému Gerardovi

Ó, Matko Maria, Ty, která víš všechno o radosti, štěstí a nejistotě, kterou cítí každá matka ve vztahu ke svému nenarozenému dítěti! Požehnej rodičům a požehnej i tomuto dítěti, tak maličkému a drobnému. Připrav mu život plný pokoje a radosti, lásky a štěstí. Chraň tento malý život ze všech svých sil a s veškerou svou pozorností. Nejdražší Matko Maria, opatruj toto malé srdíčko, které bije v životě své matky, aby mu nikdo neublížil dříve, než se narodí a než splní své poslání na tomto světě, který nám dal náš dobrý Otec. Amen.

Modlitba za nenarozené dítě

Pane Ježíši, modlím se za tuto sladkou naději, která se rodí v mém lůně. Dal jsi mi obrovský dar malého života, který žije v mém vlastním životě. Pokorně ti děkuji, že sis mě vybral jako nástroj své lásky. Pomoz mi v tomto sladkém očekávání žít v neustálé odevzdanosti do tvé vůle. Dej mi mateřské srdce, které je čisté, vytrvalé a velkorysé. Odevzdávám ti své vlastní obavy, všechny úzkosti, které mohou přijít, svá vlastní přání pro malého člověka, kterého tento svět ještě neviděl. Dej, ať se narodí se zdravým tělem, chraň ho před jakýmkoli ohrožením jeho duše. 



Maria, ty znáš nevýslovnou radost ze svatého mateřství. Dej mi srdce, které mu dokáže předat horlivost, život a víru. Posvěť mé očekávání, požehnej této radostné naději, která ve mně roste. Dej, ať se plod mého lůna na tvou přímluvu a skrze požehnání tvého božského Syna otevře ctnosti a svatosti. Amen.

Modlitba těhotné ženy

Pane, smiluj se nad námi. Kriste, smiluj se nad námi. Pane, smiluj se nad námi.



Kriste, vyslyš nás. Kriste, milostivě nás vyslyš.



Bože, Otče nebeský, smiluj se nad námi. Bože Synu, Vykupiteli světa, smiluj se nad námi. Bože, Duchu Svatý, smiluj se nad námi. Svatá Trojice, jediný Bože, smiluj se nad námi.



Svatá Maria, Matko Boží, oroduj za nás. Svatá Maria, Matko církve, oroduj za nás. Svatá Maria, Královno apoštolů, oroduj za nás.



Svatý Judo, apoštol Kristův, oroduj za nás. Svatý Judo, příjmením Tadeáš, oroduj za nás. Svatý Judo, mezi „bratry Páně“, oroduj za nás. Svatý Judo, bratranče Páně, oroduj za nás. Svatý Judo, Mariin příbuzný, oroduj za nás. Svatý Judo, bratře svatého Jakuba Menšího, oroduj za nás. Svatý Judo, člen strany horlivců, který se stal Učedníkem, oroduj za nás. Svatý Judo, duchovní dědic Makabejských, oroduj za nás. Svatý Judo, jeden z Dvanácti, oroduj za nás. Svatý Judo, poctěný tím, že ti tvůj pokorný Mistr umyl nohy, oroduj za nás. Svatý Judo, který jsi při Poslední večeři přijal z vlastních rukou svého eucharistického Pána, oroduj za nás. Svatý Judo, světče nemožného, oroduj za nás. Svatý Judo, pomocníku v těžkých případech, oroduj za nás. Svatý Judo, v něhož mnozí důvěřují, oroduj za nás. Svatý Judo, vykupiteli Jidášova jména, oroduj za nás. Svatý Judo, v něhož můžeme důvěřovat, oroduj za nás. Svatý Judo, vyslaný Kristem na uzdravovací misie, oroduj za nás. Svatý Judo, poslaný bez stříbra, hole a sandálů, oroduj za nás. Svatý Judo, poslaný jako ovce mezi vlky, oroduj za nás. Svatý Judo, poslaný zvěstovat Boží vládu, oroduj za nás. Svatý Judo, zaslíbený Duchu svatému ve zkoušce, oroduj za nás. Svatý Judo, o Letnicích naplněný Duchem svatým, oroduj za nás. Svatý Judo, svědku Kristova vzkříšení a jeho nanebevstoupení, oroduj za nás. Svatý Judo, zázračný činiteli, oroduj za nás. Svatý Judo, jemuž je připisován stejnojmenný list, oroduj za nás. Svatý Judo, o němž se věří, že kázal v Mezopotámii, oroduj za nás. Svatý Judo, o němž se předpokládá, že byl umučen spolu se svatým Šimonem v Persii, oroduj za nás. Svatý Judo, světče pro naše potřeby, oroduj za nás. Svatý Judo, světče pro naši dobu, oroduj za nás. Svatý Judo, zobrazovaný s hořícím plamenem, oroduj za nás. Svatý Judo, patrone mnoha svatyní k tvé cti, oroduj za nás. Svatý Judo, milovaný přímluvce při novénách, oroduj za nás. Svatý Judo, inspirátore důvěry, oroduj za nás. Svatý Judo, pomocníku vytrvalých, oroduj za nás.



Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, ušetři nás, Pane. Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, milostivě nás vyslyš, Pane. Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, smiluj se nad námi.



Kriste, vyslyš nás. Kriste, milostivě nás vyslyš.



Oroduj za nás, svatý Judo, apoštol Kristův. Abychom byli hodni Kristových zaslíbení.



Modleme se: Judo Tadeáši, jehož vznešené výsady, jimiž jsi byl za svého života povýšen, totiž tvé příbuzenství s naším Pánem Ježíšem Kristem podle těla a tvé povolání být apoštolem, jsou ti odměnou za tvou apoštolskou práci a mučednickou smrt, a tou slávou, která ti nyní patří v nebi. Vypros nám od Dárce každého dobrého a dokonalého daru všechny milosti, které potřebujeme, abychom si v srdci uchovali Bohem inspirované učení, které jsi nám předal ve svém listu, to znamená, abychom na naší nejsvětější víře, modlíce se milostí Ducha svatého, stavěli svou stavbu dokonalosti; abychom se udržovali v lásce k Bohu a očekávali milosrdenství Ježíše Krista k věčnému životu; abychom se všemi prostředky snažili pomáhat těm, kdo bloudí, a vyvyšovali tak slávu a majestát, vládu a moc Toho, který nás může zachovat bez hříchu a představit nás neposkvrněné s převelikou radostí při příchodu našeho božského Spasitele, Pána Ježíše Krista. Amen.



Zdroj: EWTN

Litanie ke svatému Judovi

Svatý Judo, často zapomenutý, budeš vzpomínán. Teď tě ve slávě vzýváme a k tobě o pomoc se utíkáme, pro zoufalé, když beznadějný se zdá úkol a od Srdce Ježíšova skrze tebe milosti vyprošujeme. Amen.



Zdroj: stjudeshrine.org

Chvalozpěv na svatého Judu

Text novény se modlí devět dní po sobě.



Svatý Judo, apoštol a mučedník, velký ctností a bohatý zázraky, blízký příbuzný Ježíše Krista, věrný přímluvce všech, kdo se v nouzi dovolávají tvé zvláštní ochrany! K tobě se z hloubi srdce utíkám a pokorně prosím, komu Bůh dal tak velkou moc, aby mi přišel na pomoc. Pomoz mi v mé současné a naléhavé prosbě (zde uveďte svou prosbu…). Na oplátku slibuji, že tvé jméno uvedu ve známost a způsobím, aby ses ho dovolával. Svatý Judo, modli se za nás všechny, kteří se dovoláváme tvé pomoci. Amen.



Otče náš… Zdrávas, Maria… Sláva Otci…



Zdroj: stjudeshrine.org

Novéna ke svatému Judovi

Nejsvětější apoštole, svatý Judo Tadeáši, věrný služebníku a příteli Ježíšův, jméno zrádce, který vydal tvého milovaného Mistra do rukou nepřátel, způsobilo, že na tebe mnozí zapomněli, ale církev tě všeobecně ctí a vzývá jako patrona beznadějných případů a věcí, nad kterými se zoufá. Oroduj za mne; využij, prosím, této zvláštní výsady, která ti byla udělena, abys přinesl viditelnou a rychlou pomoc tam, kde je pomoc téměř zoufalá. Přijď mi na pomoc v této velké nouzi, abych mohl přijmout útěchu a pomoc nebes ve všech svých potřebách, zvláště souženích a utrpeních (zde zmiň svou prosbu) a abych mohl spolu s tebou a všemi vyvolenými žehnat Bohu po celou věčnost. Slibuji ti, požehnaný Judo, že budu stále pamatovat na tuto velkou milost a nikdy tě nepřestanu ctít jako svého zvláštního a mocného patrona a udělám vše, co bude v mých silách, abych ostatní povzbudil k oddanosti vůči tobě. Amen.



Zdroj: stjudeshrine.org

Modlitba ke svatému Judovi

Svatý Juda, známý také jako Juda Tadeáš, je jedním z dvanácti apoštolů, které si Ježíš vybral. Často bývá zaměňován s Jidášem Iškariotským, Kristovým zrádcem, ale svatý Juda je oslavován pro svou neochvějnou víru a věrnost. Jeho jméno znamená „chválený“ a je znám jako patron beznadějných případů, což odráží jeho mocnou přímluvu v dobách zoufalství.



Svatý Juda je zmiňován v Matoušově a Markově evangeliu a v Novém zákoně je tradičně označován za autora Judova listu. Svůj život zasvětil šíření Kristova poselství po zmrtvýchvstání. Podle tradice svatý Juda hodně cestoval, hlásal evangelium a konal zázraky. Předpokládá se, že pro svou víru podstoupil mučednickou smrt a nakonec pro evangelium položil život.



Neochvějná víra svatého Judy a jeho oddanost Božímu poslání nám připomínají důležitost naděje, a to i ve zdánlivě nemožných situacích. Je vzýván v modlitbách za ty, kdo se ocitli v těžké situaci nebo čelí ztraceným cílům.



Praktické lekce:



Poučení 1: Nevzdávejte se naděje: Role svatého Judy jako patrona ztracených případů nás učí, abychom si v těžkých chvílích zachovali naději. Když čelíte obtížným situacím &#8211; ať už se jedná o problémový vztah, zdravotní problémy nebo ztrátu zaměstnání &#8211; zavažte se ke každodenním modlitbám s prosbou o vedení a sílu. Veďte si deník, abyste mohli sledovat své pokroky a připomínat si, že změna je možná.



Lekce 2: Buďte zdrojem podpory pro druhé: Stejně jako svatý Juda poskytoval naději a povzbuzení zoufalým lidem, můžeme i my aktivně podporovat přátele a rodinu v těžkých chvílích. Nabídněte svůj čas k naslouchání, poskytněte jídlo někomu v nouzi nebo prostě buďte přítomni. Někdy může i malý projev laskavosti významně změnit život někoho jiného.

Svatý Juda – životopis

V životě křesťana jsou tři základní a velmi důležité věci, které by měly být hlavními pilíři jeho duchovního i praktického života. Tyto tři věci jsou:



1. Víra:



Víra je základním kamenem křesťanského života. Je to důvěra v Boha, jeho přítomnost, lásku a vedení. Víra je také důvěra v Ježíše Krista jako Spasitele a Pána a v učení církve. Žít vírou znamená následovat Ježíše, důvěřovat mu ve všech životních situacích a snažit se žít podle jeho přikázání a učení.



Klíčové aspekty víry:



Pravidelná modlitba a osobní vztah s Bohem. Čtení a rozjímání Písma svatého. Účast na svátostech, zejména na mši svaté a svatém přijímání. Důvěra v Boží prozřetelnost a vedení v každodenním životě.



2. Naděje:



Naděje je nedílnou součástí křesťanského života, která nás vede k důvěře v Boží zaslíbení a k optimistickému pohledu do budoucnosti. Naděje nám dává sílu překonávat těžkosti a krize, protože věříme, že Bůh pro nás má připraveno něco lepšího, včetně věčného života s ním.



Klíčové aspekty naděje:



Důvěra v Boží zaslíbení a jeho plán pro náš život. Naděje v Boží milosrdenství a odpuštění našich hříchů. Víra ve věčný život a vzkříšení po smrti. Pozitivní přístup k životu navzdory problémům a utrpení.



3. Láska:



Láska je nejvyšší ctností a základem křesťanské etiky. Je to láska k Bohu a bližnímu, která se projevuje skutky milosrdenství, odpuštění a péčí o druhé. Ježíš učil, že přikázání lásky je největší a zahrnuje všechna ostatní přikázání.



Klíčové aspekty lásky:



Láska k Bohu nade vše a projevování této lásky modlitbou a úctou. Láska k bližnímu, která se projevuje skutky milosrdenství a pomoci. Odpuštění těm, kdo nám ublížili, a snaha o smíření. Život v souladu s hodnotami evangelia, jako je spravedlnost, pokora a sebeobětování.



Tyto tři pilíře &#8211; víra, naděje a láska &#8211; jsou základními kameny, na nichž křesťan staví svůj duchovní život. Vedou ho k plnějšímu a bohatšímu vztahu s Bohem a s bližními a pomáhají mu odvážně a s důvěrou čelit životním výzvám.

Tři důležité věci v životě křesťana

Ježíši, přicházím k tobě s vírou, nadějí a láskou, že mě můžeš uzdravit. Ty jsi Boží Syn a Mesiáš a to, co jsi dělal před 2000 lety, děláš i dnes, protože se neměníš. Jsi stejný včera, dnes i navěky. Prosím, uzdrav mě z… (řeknite konkrétně váš zdravotní problém). Věřím, že jsi vzal mé hříchy na kříž a svými ranami jsi pro nás získal uzdravení. Prosím, dotkni se mého těla a oslav své jméno. Přijímám a vyznávám uzdravení ve tvých ranách – v ranách Ježíše Krista. Děkuji Ti a chválím Tvé svaté a mocné jméno. Amen.

Modlitba za zdraví

Je dobře známo, že kapucín ze San Giovanni Rotondo zažil těžké zkoušky, ale i mnoho humoru. Ne každý je známý svým úžasným smyslem pro humor tak jako on!



„Podívej se, kde ses to coural!“



Jeden muž odcestoval do San Giovanni Rotondo, aby se setkal s otcem Piem, ale bylo tam tolik lidí, že se s ním nesetkal a musel se vrátit domů. Když však opustil klášter, ucítil nádhernou vůni vycházející ze stigmat mnicha a cítil se osvěžený a plný nové síly.



O pár měsíců později ucítil stejnou příjemnou vůni při toulkách horami. Zastavil se, upadl do extáze a zhluboka vdechoval tu vůni. Když přišel k sobě, zjistil, že stojí těsně nad propastí. Kdyby se kvůli té vůni nezastavil, šel by přímo do ní.



Rozhodl se okamžitě jet zpět do San Giovanni Rotondo, aby otci Piovi poděkoval. Když dorazil do kláštera, otec Pio, který ho nikdy předtím neviděl, mu s úsměvem řekl: „Synu můj! Podívej se, kde ses to coural!“



Pod matrací



Žena trpěla strašlivými migrénami, až se rozhodla dát si pod polštář fotografii otce Pia, doufajíc, že bolest ustoupí. Trvalo to několik týdnů a bolest neustupovala. Nakonec, v opravdovém italském temperamentu, vykřikla: „Otče Pio! Když mě nechceš zbavit bolesti, dám tě za trest pod matraci!“



Po několika měsících odjela do San Giovanni Rotondo, aby se vyzpovídala otci Piovi. Sotva si klekla před zpovědnici, mnich se na ni přísně podíval, prudce vstal a zabouchl dveře zpovědnice. Žena byla v šoku. Po chvíli se dveře opět otevřely a otec Pio s úsměvem řekl: „To se ti nelíbilo, že? Mně se taky nelíbilo, že jsi mě dala pod matraci!“



Rada otce Pia



Argentinský kněz slyšel mnoho o radách otce Pia, a tak se rozhodl odcestovat do Itálie, aby od něj dostal duchovní vedení. Když dorazil, vyzpovídal se otci Piovi, ale vrátil se domů bez jakékoli rady.



Byl zklamaný a říkal: „Nechápu, proč mi otec Pio nic neřekl. Jel jsem kvůli němu až z Argentiny! Koneckonců, on čte ve svědomí každého člověka a věděl, že chci radu!“



Stěžoval si tak dlouho, až se ho jeho farníci zeptali: „Otče, jste si jistý, že vám otec Pio nic neřekl? Možná udělal nějaké zvláštní gesto?“



Kněz si nakonec vzpomněl, že ho otec Pio požehnal velmi pomalu, až měl pocit, že to nikdy neskončí.



„To je ta rada!“ vykřikli farníci. „Když nám žehnáte vy, Otče, děláte to tak rychle, že to ani nevypadá jako kříž.“ Kněz byl potěšen. Nakonec dostal vedení, o které žádal – velmi originálním způsobem.



Strážce a zloději



V jedné římské čtvrti řádili zloději. Jeden z obyvatel se bál opustit svůj dům kvůli cestě za otcem Piem. Nakonec se rozhodl jet, ale předtím se modlil: „Otče, jedu za tebou, ale ty se mi postarej o dům…“



V San Giovanni Rotondo se vyzpovídal otci Piovi. Druhý den se k němu přiblížil a chtěl ho pozdravit, ale otec Pio mu řekl: „Ještě jsi tady? Potím se, jak držím tvé dveře!“



Muž se vrátil domů a zjistil, že se zloději pokusili vloupat dovnitř a poškodili zámek – ale nic nechybělo.



Bota



Muž trpěl hroznými bolestmi zubů. Jeho manželka mu řekla: „Proč se nepomodlíš k otci Piovi, aby ti pomohl? Máš tady jeho obrázek, modli se.“ Muž rozzlobeně řekl: „Mám takovou bolest a mám se jen modlit?“ Vzal botu a hodil ji silou po obrázku otce Pia.



O několik měsíců později se ho manželce podařilo přesvědčit, aby jel za otcem Piem. Když se vyzpovídal a přiznal všechny své hříchy, otec Pio se ho zeptal: „Na nic dalšího si nevzpomínáš?“ „Ne,“ odpověděl muž. „Opravdu? A co ta bota, kterou jsi mi hodil do obličeje?“



Velké, velké požehnání



Duchovní dcera otce Pia zůstala tři týdny v San Giovanni Rotondo. Nechtěla odjet do Švýcarska bez zpovědi, ale nemohla se k němu dostat. Byla velmi smutná. Vzpomněla si však, že otec Pio každý den žehná věřícím z okna své cely.



Rozhodla se, že před odjezdem aspoň dostane požehnání. Cestou si stále opakovala: „Chci velké, velké požehnání pro sebe.“ Když dorazila, lidé už odcházeli, otec Pio už požehnal a mával kapesníkem z okna.



Skupina žen jí řekla, že už nemá cenu čekat. Ale žena si klekla na zem a dál si opakovala: „Chci jen velké, velké požehnání.“



Po několika minutách se okno znovu otevřelo a otec Pio požehnal věřícím – tentokrát mával prostěradlem místo kapesníku. Všichni se začali smát. Jedna žena řekla: „Otec Pio je blázen!“ Ale duchovní dcera se rozplakala, protože věděla, že to „velké, velké požehnání“ bylo jen pro ni.



Myslíš, že si ji vezmu já?



Otec Pio sloužil svatební mši. Když přišel rozhodující okamžik, ženich nebyl schopen říct „ano“ – byl přemožen emocemi.



Otec Pio chvíli čekal, usmíval se a snažil se ho povzbudit. Když ale nic nezabíralo, nahlas řekl: „Tak už řekni ano. Nebo si myslíš, že si ji vezmu já?“

Zázraky otce Pia, které pohladí duši

Askeze je duchovní úsilí nebo praxe zaměřená na dosažení ctnosti a křesťanské dokonalosti. Slovo pochází z řeckého „askesis“, což znamená cvičení nebo trénink a původně se používalo v souvislosti s atletickým tréninkem. První křesťané toto slovo převzali pro označení duchovních cvičení, která praktikovali, aby posílili své ctnosti.



Askeze zahrnuje různé formy sebezáporu a pokání, které mají jednotlivci pomoci ovládnout jeho tělesné touhy a vášně, aby žil v souladu s duchem. Askeze by však neměla být zaměňována s přísností nebo nadměrným tělesným pokáním. Pravá askeze se zaměřuje na vnitřní růst a duchovní sílu, nikoli pouze na vnější projevy pokání.



V kontextu křesťanské teologie je askeze nezbytná pro duchovní pokrok a dosažení křesťanské dokonalosti. Zahrnuje praktikování duchovních a morálních cvičení, která vedou k osvojení ctností a posílení vlády vůle nad vlastním jednáním. Tímto způsobem askeze pomáhá jednotlivci růst ve víře a duchovní zralosti.



Zdroj: catholicculture.org / newadvent.org / katechismus

Askeze – co to je?

Svatý Pius V., svatý papeži a neúnavný reformátore, oroduj za nás v našem úsilí žít věrně, disciplinovaně a pokorně. Přimlouvej se za nás, abychom rostli v úctě ke svátostem, vytrvali v pravdě a zůstali odvážní při obraně víry. Kéž stejně jako ty nacházíme sílu v modlitbě a radost ze služby Božímu lidu. Amen.

Krátká modlitba ke svatému Piu V.

Papež svatý Pius V. se narodil jako Antonio Ghislieri v roce 1504 v italském Bosku. Vyrůstal ve skromných poměrech, v patnácti letech vstoupil do dominikánského řádu a byl známý svou hlubokou zbožností, láskou k prostotě a oddaností pravdě. V církvi postupně stoupal a nakonec byl v roce 1566, v době velkých otřesů po protestantské reformaci, zvolen papežem. Jako papež provedl reformy tridentského koncilu, standardizoval římský misál a breviář a pracoval na očistě a obnově kléru i laiků. Prosazoval také růženec, vedl křesťanskou alianci, která porazila osmanské loďstvo v bitvě u Lepanta, a po celou dobu svého pontifikátu byl vzorem osobní svatosti. Papež svatý Pius V. zemřel v roce 1572 a byl kanonizován v roce 1712.



Praktické lekce:



Lekce 1: Udržujte svůj modlitební život strukturovaný: Pius V. standardizoval liturgii, aby vnesl do církve jasnost a jednotu. Vytvoření konzistentní modlitební rutiny v každodenním životě, jako jsou ranní oběti, růženec nebo noční modlitba, může ukotvit váš den a udržet vás soustředěné na Boha.



Lekce 2: Stůjte pevně ve svém přesvědčení: Při prosazování reformy čelil odporu, ale neustoupil. V moderním životě, ať už prosazujete své hodnoty v práci, nebo děláte morální rozhodnutí, která nejsou populární, nám jeho příklad připomíná, že máme stát pevně a čestně.



Lekce 3: Zjednodušujte a sloužte: Pius V. žil jednoduše a zůstal skromný, přestože zastával nejvyšší církevní úřad. Zvolte si jednoduchost, kde můžete &#8211; ukliďte si domov, trávte méně času u obrazovek nebo se dobrovolně věnujte druhým, místo abyste se neustále zabývali materiálními záležitostmi.

Papež svatý Pius V. – životopis

Přečtěte si zamyšlení Maury Roan McKeeganové o tom, proč je důležité učit děti odpouštět.



Neboť jestliže odpustíte lidem jejich poklesky, odpustí i vám váš nebeský Otec. Jestliže však neodpustíte lidem, ani váš Otec vám neodpustí vaše hříchy. (Mt 6,14–15)



Když přemýšlíme o tom, jak se dostat do nebe, mnohé napadne důležitost pokání. Víme, že musíme říct: „Je mi to líto,“ a učíme to i děti. Někdy se ale při zdůrazňování pokání zapomíná na druhou stranu – odpuštění. Jak nám připomíná evangelium, nestačí litovat jen své vlastní hříchy – máme také odpouštět druhým, pokud chceme, aby Bůh odpustil nám. A protože milujeme své děti a chceme jim zajistit nebe, musíme je nejen naučit lítosti, ale také odpuštění.



Jak pomáháme dětem naučit se odpouštět? Učíme je zavázat si tkaničky, obléknout tričko nebo si vyčistit zuby – tyto praktické lekce mají jasné kroky. Jakmile se je naučí, nemusíme je učit znovu. Ale odpuštění? To je nekončící proces. I my dospělí se znovu a znovu učíme odpouštět. Je to lekce na celý život.



Existují určité konkrétní věci, které dětem mohou pomoci naučit se odpouštět. Mezi nimi je i svátost smíření. Nic nám neposkytne lepší pochopení milosrdenství než skutečný účinek milosti v našich životech. A kromě svátostné milosti existuje i několik dalších nápadů:



<h3 class="wp-block-heading">1. Učte děti říkat: „Odpouštím ti,“ když někdo řekne: „Je mi to líto.“</h3>



Na slovech záleží. Ježíš je Boží Slovo – a my máme možnost Ho napodobovat slovy, která říkáme. Naše kultura zdůrazňuje výrazy jako „prosím“ nebo „děkuji“, ale už méně se učíme správně odpovídat. Když někdo řekne „děkuji“, odpovědi bývají „v pohodě“, „jo“, „OK“, „hmmm“. Ale tyto odpovědi nenesou stejný význam jako třeba „nemáš zač“ nebo „rádo se stalo“.



Podobně je to i s omluvami. Když někdo řekne: „Je mi to líto,“ často slyšíme odpověď typu „to je v pořádku“ nebo jen pokývnutí hlavou. Ale často chybí odpověď, která znamená nejvíc: „Odpouštím ti.“ Žádná jiná odpověď nemá tak hluboký význam jako tato dvě slova. Je to jednoduchá, ale silná fráze – mocná lekce pro děti, aby říkaly: „Odpouštím ti,“ když někdo projeví lítost.



Nemůžeme je však nutit, aby říkaly něco, čemu samy nevěří (nebo abychom je nutili lhát), takže nakonec je to na nich. Ale můžeme je povzbuzovat a vysvětlovat jim, proč jsou pokání a odpuštění důležité. Můžeme s nimi sdílet Ježíšova slova o odpuštění a modlit se, aby se naučily odpouštět. Můžeme jim říct, že to nebude vždy snadné, ale že když to udělají upřímně, vyhrají boj proti nepříteli duší. A časem překonají pokušení odmítnout odpuštění a vysloví slova, která je těžké říct. Sami můžeme tato slova používat jako vzor pro děti i ostatní, kdykoli se naskytne příležitost.



<h3 class="wp-block-heading">2. Dejte jim druhou šanci (třetí, čtvrtou nebo sedmdesátou sedmou)</h3>



Před několika měsíci jsem seděla s dětmi na mši za jednou maminkou, která tam byla se svými dětmi. Byla očividně unavená a podrážděná chováním svého nejmladšího syna. V jednu chvíli ho pokárala, že lezl po lavici, a řekla mu, že po mši nedostane koblihu. „Prosím, mami,“ zašeptal zoufale, „prosím, budu už hodný! Prosím!“ Očividně litoval, ale jeho matka zůstala tvrdá. Řekla, že už nemá šanci, protože se choval příliš zle.



Nechtěla jsem je poslouchat – raději bych se soustředila na oltář – ale tahle scéna se odehrávala přímo přede mnou. Nechci tu maminku soudit – vím, jaké to je být vyčerpaná a podrážděná. Ale z pohledu třetí osoby – dítě se nechovalo tak hrozně, jen dětinsky – a myslím, že by bylo šťastnější, kdyby mu odpustila a dala druhou šanci. V duchu jsem jí říkala: „Dej mu ještě šanci!“ Nejen kvůli dítěti – ale i kvůli sobě. Mohla najít větší pokoj v milosrdenství než ve zlosti. Bůh nám dává znovu a znovu příležitost napravit se po tom, co jsme Ho zranili. A stejně tak i my můžeme prokazovat toto milosrdenství svým dětem – obzvlášť během mše, kde je tak důležité učit se pozitivním emocím.



U nás doma, když dám dítěti druhou šanci, často řeknu něco jako: „No, protože je neděle, den milosrdenství, smiluji se nad tebou a dám ti druhou šanci.“ Nebo: „Bůh je k nám vždycky milosrdný, proto i já ti ukážu stejné milosrdenství.“ Jedno z mých mladších dětí se podle toho naučilo říkat: „Dáš mi další šanci, když je dnes den milosrdenství?“ A vždycky se pak na sebe usmějeme. Když necháme odpuštění a milosrdenství volně plynout, všechno jde snáz. (A děti tak budou vyrůstat s vědomím, že i ony mají být lepší.)



<h3 class="wp-block-heading">3. Nechte je odpouštět druhým</h3>



Důležité je vědět, že děti se učí nejen tím, co říkáme, ale ještě více tím, co děláme. Možná nemáme často šanci ukázat dětem, jak odpouštíme velké urážky – ale život nám dává mnoho příležitostí ukázat jim, jak odpouštíme v malých věcech.



Před několika měsíci jsem jela s dětmi v autě, když jeden řidič udělal nebezpečný manévr a mohl způsobit nehodu. Auto jsem naštěstí zvládla, ale naštvaně jsem poznamenala, že ten řidič „je idiot“. Uprostřed hněvu na člověka, který nás ohrozil, mi Duch Svatý připomněl, že je to příležitost ukázat dětem lepší reakci. Zhluboka jsem se nadechla a řekla něco jako: „Jsem opravdu naštvaná, že nás ohrozil, ale neměla jsem ho tak nazvat. Co jsem měla udělat, je modlit se za něj. Tak to teď udělám. Pane, prosím, pomoz tomu člověku být lepším řidičem. Odpouštím mu a prosím tě, ať ho i ostatní ochráníš na cestách.“



Ne vždycky to zvládnu, ale když se naskytne příležitost, můžu říct, že děti opravdu vnímají, co říkáte. Když je na vás pokladník v obchodě hrubý, když vás někdo předběhne ve frontě, nebo když vám přítel řekne něco bolestivého – všechny tyto těžké chvíle se mohou stát vzpomínkami, které si děti odnesou. A když zareagujeme správně, pomůže jim to jednou odpouštět i ve vlastním životě.



Pokud se děti naučí od nás říkat: „Odpouštím ti,“ dávat druhou šanci, odpouštět a modlit se za ty, kdo je zranili, pak mohou šířit toto světlo dál. Každé úsilí, kterým přinášíme odpuštění druhým, nese ovoce – nejen v přítomnosti, ale i pro budoucí generace. Každý z nás se musí snažit odpouštět křivdy a modlit se, aby i nám Bůh odpustil ty naše.



Buďte k sobě navzájem laskaví a milosrdní, odpouštějte si navzájem, jako i vám odpustil Bůh v Kristu!

Kategorie