Předpokládá se, že se svatý Lev narodil v Římě. Byl jáhnem za papežů Celestýna I. a Sixta III. a byl zvolen papežem jako nástupce Sixta III. Jako papež vládl v letech 440 až 461.
V roce 445 přesvědčil císaře Valentiniána, aby ediktem uznal primát římského biskupa. V dopise konstantinopolskému patriarchovi, který již předtím odsoudil Eutycha, formuloval učení o vtělení. (Eutyches byl opatem kláštera v Konstantinopoli, který byl sesazen patriarchou Flaviánem za to, že popíral dvě přirozenosti Krista). Na Chalcedonském koncilu byl tentýž list potvrzen jako výraz katolické víry týkající se osoby Krista.
Všechna světská historická pojednání velebí jeho úsilí během otřesů způsobených vpádem barbarů v pátém století. Jeho setkání s Attilou, který ho přesvědčil, aby se obrátil zpět před branami Říma, zůstává historickým mementem jeho velké výmluvnosti. Když Vandalové pod vedením Genserika obsadili město Řím, přesvědčil útočníky, aby upustili od drancování města a ubližování jeho obyvatelům. Zemřel v roce 461 a zanechal po sobě mnoho dopisů a spisů velké historické hodnoty.
Praktické lekce:
Lekce 1: Odvaha a rozhodnost v krizových chvílích: Sv. Lev I. se proslavil svou schopností čelit náročným situacím s velkou odvahou a rozhodností. Ať už to byla jeho diplomacie při jednání s Attilou, kdy přesvědčil vůdce Hunů, aby odvrátili útok na Řím, nebo jeho vliv v zajištění bezpečnosti města Říma během nájezdů barbarů, Lev I. ukázal, jak důležité je stát pevně ve víře a ve službě, i když se zdá, že situace je beznadějná. Tato lekce nás učí, že i v těžkých obdobích, kdy čelíme výzvám, bychom měli hledat odvahu a spoléhat na moudrost a víru, abychom našli řešení, která nejen zachovají integritu, ale i pomohou druhým.
Lekce 2: Věrnost pravdě a ochota hájit víru i za cenu odporu: Papež Lev I. hrál klíčovou roli v utváření křesťanského učení o vtělení a lidské přirozenosti Krista, což vyžadovalo silné přesvědčení a ochotu hájit pravdu i proti těm, kteří ji popírali (např. Eutyches a jeho hereze). Kromě teologických otázek se také od něj očekávalo, že se postaví proti barbarům a ochrání město, což prokázal svou výmluvností. Tato lekce nás vybízí, abychom byli věrní pravdě, a abychom ji hájili s odhodláním a bez ohledu na vnější tlak nebo protivníky. V každodenním životě to může znamenat, že se musíme postavit za správnou věc i tehdy, když to není populární nebo když to přináší určité těžkosti.