Úcta k Nejsvětějšímu Srdci obsahuje dvanáct slibů.
Božské Srdce je „součástí hlavní linie naší víry“.
Otec William G. Most říká: „Všichni jsme si vědomi, že se nám podařilo dosáhnout toho, co jsme chtěli: „Bez této Božské lásky bychom vůbec neexistovali a nebyli bychom vykoupeni. Milovat totiž znamená mít vůli jednat z lásky k druhému. Bůh nás miluje svým Nejsvětějším Srdcem, a proto úcta k Ježíšovu Srdci prostupuje celou naší katolickou vírou.“
Úcta k Božskému Srdci je úcta jako žádná jiná.
Úcta k Božskému Srdci je jiná než úcta k našemu patronovi, andělu strážnému nebo oblíbenému mučedníkovi. Ve skutečnosti je úcta k Boží lásce samotným srdcem naší víry.
Celý svět je zasvěcen Božskému Srdci.
V roce 1899 zasvětil papež Lev XIII. celý svět Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu. Řekl: „My totiž svým odevzdáním se nejen jasně a svobodně uznáváme a přijímáme jeho vládu, ale ve skutečnosti dosvědčujeme, že kdybychom měli dát to, co by bylo naše, dali bychom to s největší ochotou, a tak ho prosíme, aby od nás milostivě přijal všechno, i když už je to jeho.“
Božské Srdce tlouklo v hrudi svaté Luitgardy
V roce 1200 navštívil svatou Luitgardu ve vidění sám Kristus. Během vidění jí Ježíš nabídl vše, po čem toužila. Požádala o prostý dar: lépe rozumět latinskému jazyku, aby ho mohla plně uctívat. Kristus jí milost učení udělil, ale světice se po čase ke Kristu vrátila, protože se cítila prázdná. Požádala o výměnu darů. Kristus se zeptal, co by si přála, a svatá Luitgarda požádala o Kristovo srdce. A tak Kristus vyňal její srdce a vložil do ní své vlastní.
Mše k Nejsvětějšímu Srdci byla poprvé sloužena v roce 1353.
V roce 1353 vyhlásil papež Inocenc VI. úctu k Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu. Nejnovější výzvu k úctě najdeme v dopise emeritního papeže Benedikta XVI. generálnímu představenému Tovaryšstva Ježíšova otci Petru-Hansi Kolvenbachovi.
Každý se může zasvětit Nejsvětějšímu Srdci.
Svatá Markéta Marie Alacoque dostala vidění Nejsvětějšího Srdce. Napsala také modlitbu zasvěcení Božskému Srdci, a tak i my můžeme denně zasvěcovat svůj život Srdci Kristovu.
Já, M., se zasvěcuji tobě, Božské Srdce Ježíšovo. Odevzdávám ti celé své já – svůj život, své myšlenky, své skutky, své bolesti a svá trápení. Zasvěcuji se ti, aby každá částečka mé vůle a mé bytosti oslavovala tebe, mého Stvořitele a Vykupitele, a patřila jen tobě. Z lásky k tobě chci respektovat tvou svatou vůli, kterou mi zjevuješ ve slovech evangelia, a chci se vyhýbat všemu, co odsuzuješ jako hříšné a nehodné Božího dítěte. Ty, Božské Srdce, buď jediným předmětem mé lásky, ochráncem mého života, zárukou mé spásy, lékařem mé křehkosti a nestálosti v dobrém, buď mým útočištěm v hodině mé smrti. Dobré Srdce, buď mým ospravedlněním u mého Otce. Odvrať ode mne trest jeho spravedlivého hněvu. Dobré Srdce, na tebe skládám veškerou svou důvěru. Pro svou hříšnost se všeho bojím, ale pro tvou dobrotu neztrácím naději. Znič ve mně vše, co se ti nelíbí nebo je proti tobě. Vtiskni mi svou lásku tak hluboko do srdce, abych na tebe nikdy nezapomněl. Amen.
Papež svatý Jan Pavel II. považuje úctu k Nejsvětějšímu Srdci za nezbytnou.
Svatý papež Jan Pavel II. během své služby hojně hovořil o významu nové evangelizace v životě katolické církve. Napsal: „Kristovo Srdce musí být uznáno za srdce Církve: Vyzývá nás k obrácení, ke smíření. On je ten, kdo vede čisté srdce a ty, kdo hledají spravedlnost, po cestě blahoslavenství. Je to on, kdo rozněcuje společenství údů jednoho těla. Je to on, kdo nám umožňuje přilnout k evangeliu a přijmout příslib věčného života. Je to on, kdo nás posílá na misii. Dialog s Ježíšovým Srdcem rozšiřuje lidské srdce v celosvětovém měřítku.“