Působení Ducha Svatého podle svatého Basila Velikého

Svatý Basil Veliký (+379) potvrzuje skutečnost, že bez Ducha svatého bychom nemohli dosáhnout nebe, neboť je to právě Duch svatý, který „povznáší srdce do výše, slabé vede za ruku a pokročilé zdokonaluje … a svým společenstvím je činí duchovními.“

Koho nepovzbudí, když slyší různá jména Ducha Svatého? Kdo by nepozvedl svou duši k Nejvyššímu Bohu? Vždyť je nazýván Duchem Božím, Duchem pravdy, který vychází od Otce, Duchem dobrým, Duchem prvotin a Duchem Svatým. To je jeho vlastní a charakteristické jméno. K němu se obracejí všichni, kdo potřebují posvěcení, po něm touží všichni, kdo žijí ctnostně; jeho dechem jsou jakoby zavlažováni a je jim pomáháno dosáhnout vlastního a přirozeného cíle.

On je pramenem posvěcení, světlem rozumu; každému rozumu dává jakoby sám od sebe jakési osvícení, aby dospěl k pravdě.

Přirozeně je nepřístupný, ale lze ho získat z pouhé dobroty. On skutečně vše naplňuje svou mocí, ale sdílí ji pouze s těmi, kdo jsou jí hodni. Nedává se rovným dílem, ale rozděluje svou moc podle toho, jak kdo věří. Ve své podstatě je jednoduchý, ale působí mnohostranně. Jako je celý v jednotlivých bytostech, tak je celý všude. Rozděluje se tak, že sám nic netrpí. Všichni se na něm podílejí takovým způsobem, že sám zůstává celý jako sluneční paprsek. Je jakoby přítomen u toho, kdo se těší z jeho dobrodiní, a přitom ozařuje zemi a moře a osvěcuje vzduch.

Tak je také Duch Svatý přítomen v každém, kdo je schopen ho přijmout, a jako by byl sám. Všem však vlévá dostatečnou a plnou milost, nakolik jsou toho schopni, a ne nakolik může on.

Dává světlo těm, kdo jsou očištěni od každé poskvrny, a svým společenstvím je činí duchovními.

Zářivá a průzračná těla jsou tímto paprskem tak osvícena, že sama krásně září novým jasem. Stejně tak duše, které mají Ducha a jsou jím osvíceny, se samy stávají duchovními a vyzařují milost pro ostatní.

Odtud pramení dar předvídat budoucí věci, chápat tajemství, rozumět skrytým věcem, rozdávat dary, žít nebeský život, radovat se s anděly. Proto ta nekonečná radost, přebývání v Bohu, proto jsme podobni Bohu. A to nejvznešenější, nad co si už nemůžete přát, je, abyste zůstali v Bohu.